2.09.2011 - Výrocí

Naše výročí bylo opravdu nádherné. Honza totiž přišel s tím, že bychom si k výročí mohli věnovat naší první společnou dovolenou.

No jo, tak já si samozřejmě hned předestavila Pariz, protože když se řekně romantická dovolená, tak je to rozhodně Francie. No ale nečekala jsem, že to Honza svým nápadem ještě předčí. Přišel totiž s tím, že bychom mohli jet do Dánska.

Přiznávám, že v prvním momentě jsem si říkala, že přece v Dánsku nic moc není, ale že s Honzou pojedu, protože s ním to bude všechno určitě stejně tak nádherné jako ta dovolená u more, poté, co jsme se poznali.

No ale pak jsme tam dorazili, a já byla naprosto okouzlena. Byli jsme samozřejmě v Kodani, a to je vám tak překrásné město. V přístavu jsou tam takové domečky s barevnými štíty, že to tam vypadá, jako by to někdo namaloval, také je tam světoznámá socha Mořské panny, a vůbec celé město vás úplně obklopuje pohádkovou atmosférou pohádek Hanse Christiana Andersena.

No a jistě by bylo hrozným hříchem být v Dásnku a nezajet si také k moři, takže jsme se i několik dní věnovali akorát procházkám po plážích Severního moře. Koupat se tedy pohužel moc nedalo, protože to přecejen bylo o něco studenější, než je ten Jadran, ale i tak, třeba jen na smočení nohou to bylo naprosto nádherné!

2.09.2011 - Ahojícek

Ahojíèek lidièkové. Tak jakpak se poøád máte? Já naprosto geniálnì, protože jsem zrovna oslavila první výroèí se svým pøítelem Honzou! Vím, že to asi nikoho moc nezajímá, ale já se prostì musím pochlubit, protože jsem fakt šťastná!

S Honzou jsem se seznámila úplnou náhodou. A sice: Loni jsem jela na moji, doufám že poslední, dovolenou se svými rodici. A ta byla samozøejmì, jak se dalo pøedpokáladat naprosto hrozná, i když jsme byli v pìkném rekreacním domku, i když jsme pluli lodí do Benátek a i když na pláži prodávali nejlepší zmrzlinu na svìtì.

Jenže prostì s rodièema je to vždycky naprosto tragická otrava. No ale jednou, když jsem si tak plavala na lehátku v moøi, tak najednou vedle mì takovej sympatickej týpek. A zkouší se se mnou bavit takovou lámanou angliètinou.

No, po deseti minutách jsme zjistili, že jsme oba z Èeský Republiky, a že ani nebydlíme moc daleko od sebe, asi jen tak nìco pøes 20 kilákù... On je totiž z Prahy a já z Øíèan. No a tak jsme se pak pártrát ještì tam sešli na pláži, no a pak jsme se... kupodivu... sešli i v Èechách. No a tak se to tak nìjak vyklubalo, až.... jsme teï holt mìli roèní výøoèí.